A tady konečně ještě nějaký fotky ode mě i od Davida.
http://galerie.lkovysocina.cz/index.php?/category/128
středa 24. srpna 2011
Jako každé léto, tak i letos jsme měli vyrazit na Tre Cime, po loňský zkušenosti to vypadalo tak, že i Marmoláda bude jasná volba. Počasí nám ale nepřálo, takže jsme nakonec skončili na českých pískách a v Tatrách a z Tre Cime nebylo nic. Kluci jeli v srpnu s rodinama na dovolenou a mě se nechtělo sedět doma, takže začalo hledání spolulezců. Z původních 4 se to smrsklo až na jednoho jedinýho :) Domluvenej odjezd v pátek večer jsme ve středu posunuli na čtvrtek, takže fofrem zařídit dovolenou a jelo se. Po celým dni v práci se mi jelo parádně, 100km před Tre Cime už únava dosáhla maxima a šli jsme spát někde na parkovišti, ráno jsme dojeli na parkoviště k Auronzo Hutte. Změnili tam výběr mýta, takže nahánění s malým bílým autíčkem a odhodlaným Italem se už nekonalo, dole jsme na bráně odevzdali 22 Eur a mohli nahoru. Na rozlez jsme si dali Normální cestu na Cimu Grande. Prvně jsem dolezl až na vrchol, protože většina cest se končí na podvrcholový polici a poslední dýlky za II a III se nelezou. David vypadal celkem unaveně, ale prej bude hned v pohodě. Na cestě dolů jsme si osvěžili slaňovací variantu z Grande a v 6 jsme byli na parkovišti a vařili večeři. Začalo poprchávat, ale za půl hodiny bylo po dešti, vypadalo to ale, že Tre Cime jsou jediným místem v Dolomitech kde není bouřka, naproti Tre Cime dokonce byly výboje z jednoho vrcholu na druhej, tak to mě trošku znervóznilo a moc jsem nevěřil, že zítra do Cassina nastoupíme. V noci už ale nepršelo, takže jsme v pět vstali, dali snídani a kolem šestý na pohodu vyrazili. V sedm jsme byli na nástupu, jedna dvojka před námi, takže celkem dobrý. Po asi 3 dýlkách jsme nechali předběhnout nějaký němce co trošku mluvili i česky a drželi jsme se za nima v závěsu, těžký dýlky jsem spojil do jedný, celkem se to dalo, 60m lana bylo akorát :) David za mnou statečně celý traverz vylezl. Pomalu jsme se dostali do lehčího terénu za 7, kde se mi jako obvykle povedlo vymyslet poměrně těžkou variantu, takže tam jsem se ještě naposled zapotil :D a dál už následoval veliký kout za V nebo IV, asi 300m lezení, ale to už odsejpalo celkem rychle, spojovali jsme dohromady co šlo, štandy jsme úspěšně míjeli a ve 3 odpoledne jsme byli na podvrcholový polici, poslední dýlku nám ještě trochu osladili nějací němečtí "sportovci", kteří nemohli počkat až za mnou David doleze nahoru a museli se na prvním pustit před něj. Na otázku: "Are you serious???!!!" mi byl odpovědí jen tupej výraz v obličeji. No nic, blbci se najdou i v horách. Dolezli jsme si potom bez lan ještě lehkým terénem na vrchol, vyfotili pár fotek, pokoukali na jednu dvojku, která byla ještě ve 4 hodiny odpoledne v první čtvrtině Hasse-Brandlera, pomysleli jsme si, že to budou mít asi ještě na dlouho do noci a možná na zítra než se dostanou na vrchol a vyrazili jsme dolů. V šest jsme opět byli na parkovišti, tentokrát byl na řadě s vařením David, sice vypadal, že ani žlíci neudrží, ale těstoviny z pytlíku zvládl na jedničku. Pojedli jsme a vyrazili směr domů. To proběhlo v podobným duchu jako cesta tam, protože u Salzburgu jsem byl téměř na usnutí, zastavili jsme na dálničním odpočívadle a přespali před autem :)
Díky Davidovi Hladíkovi za to, že se mnou na ty Cimy vyrazil, snad se mu to líbilo, jako první pořádnou cestu v horách si dal Cassina na Cimu Ovest (Normálku na Grande snad ani nepočítám), tak to jsem zvědavej jaký další výstupy bude v horách absolvovat, když začal takhle z vostra :D
Počasí nám vyšlo neskutečně, kromě malý přepršky v pátek večer bylo parádně, teplo a téměř azuro, to jsem na Tre Cime snad ještě nezažil. Škoda jen, že dali dolů na vjezd k Auronzu tu závoru a obrali nás o nahánění se s tím malým vtipným autíčkem po parkovištích, to mi tam bude asi dost chybět :)
Další fotky přidám, hned jak se dostanu k tomu abych je prošel.
úterý 23. srpna 2011
pondělí 22. srpna 2011
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)