Sobota - Cobbler rock

Domluvil jsem se s lidma z lezeckýho oddílu, kterej funguje při univerzitě a v sobotu jsem konečně vyrazil na anglickej Grit (druh skály, něco jako pískovec, ale zatraceně tvrdej). Koukl jsem do mapy a bylo to v 780m n.m., to mi přišlo v pohodě, nevěděl jsem ale, že budeme parkovat u moře :-) Po necelých dvou hodinkách pochodu jsme byli u nástupu, první cestu lezl Jonnie, celkem lehký, ale na osahání dobrý (jmenovalo se to The Mog a klasifikace tuším, že VS). Druhou cestu jsem měl lézt na prvním já, takže jakou jinou si vybrat než Direct - tedy přímou cestu :-) Ale protože nejsem žádnej troškař, tak sem si vybral rovnou Direct Direct.. Celkem zajímavej nástup zakloněnou spárou, ale po překonání prvních asi 8 metrů se spára trochu předklonila a už to šlo docela pohodově až na vrchol - teda skoro, posledních 10 metrů byl komín (připomínal mi Tajnou cestu na Dračí zub - kdo nelezl, nepochopí, byl to 25cm širokej komín - co se tam odehrálo se dočtete tady ), zadařilo se, byl jsem nahoře. Další cestu lezl první Jonnie, trošku zateklá spára, ale dala se lézt v pohodě. Pak jsem měl lézt já, po chvíli přemýšlení jsem se pustil do spáry Club crack - co by mohl název znamenat mě ani nenapadlo (kdo dokáže tu cestu vylézt, tak se může přidat do jakéhosi klubu přelezců té spáry. Nevadí, že to dneska nevyšlo, lezecky na to mám, takže příště, až to pořádně vyschne). Rovnou jsem se pustil do přímý těžší varianty, ale asi v půlce byla spára zateklá a nešlo to dál, ruce klouzaly, a musel sem dolů. Až na zemi mi Jonnie prozradil, že to je cesta, kterou by si chtěl vylézt, ale že na to nemá a že to nebude ani zkoušet. Pak jsme si vylezli ještě jednu lehčí cestu na vrchol severní věže a protože se už čas nachýlil, tak jsme se vydali na "procházku" zpět k autu. Jo, abych nezapomněl, tak tohle byla první skála na který jsem lezl a nebylo v ní ani trochu železa, dokonce ani slaňák ne. Takže vše pěkně po vlastním jištění. Cestou domů mi Jonnie prozradil, že je prezidentem lezeckýho klubu při univerzitě a že by byl rád, kdybych se k nim přidal, což sem samozřejmě rád slíbil, s podmínkou že mě vezmou na zimní lezení, až budou jezdit, protože to se u nás moc neprovozuje a tady tím žijou víc než normálním lezením. Takže se těším na zimu. Sem rád, že sem nám tady neudělal ostudu a zatím se lezecky daří. :-) Večer jsem sotva táhl nohy, když sem přišel zpět na pokoj, takže jsem jen zahodil batoh, sednul si na postel a probudil sem se v neděli ráno, žeby dolehla únava? :-)