V sobotu ráno jsme vyrazili před závody trochu se rozlézt do Peak Districtu. Je to nejznámější lezecká oblast v británii, mezi Manchesterem a Sheffielderm. Přirovnat to k ničemu si moc nedovolím, je to prostě strašně tvrdej písek, hrozně hrubej a když člověk věří nohám, tak se dají ustát neuvěřitelný věci. Asi něco jako Hruboskalsko u nás, chce to tam párkrát zajet, než si na to člověk zvykne.. Vstávání v šest po tom, co jsme šli v jednu spát nebylo úplně idální, ale nějak jsme to přežili a kolem osmý už jsme jako první byli na kopci. Neuvěřitelnej vítr, docela zima, začal jsem si říkat, že Sir Joseph v Glasgow ve skříni nebyla dobrá volba (to jsem si ještě během dopoledne a během neděle mockrát opakoval). Zkusili jsme několik místních klasických boulderů, bouldermatek jsme sice neměli málo, ale na to kam se lezlo by jich mohlo být i víc :-) Jen tak pro zajímavost - ty klasický bouldery tu mají klasifikaci cest (protože je to v podstatě cesta, ale nedá se to zajistit) :-D

A odpoledne jsme jeli zpět do Sheffieldu na závody, do obrovskýho boulder centra, celkem super závod to byl, přelezl sem 22 z 25 boulderů na první pokus, v jednom sem dal zónu a v posledních dvou jsem udělal dva kroky a pak bum :-) Večer jsem si udělal pár fotek v centru Sheffieldu a kolem půlnoci jsme zase byli ve skautské klubovně, kde jsme spali.. A kolikátej jsem byl zatím nevím, ale mezi prvníma třema ne :-)

Fotka: jeden z posledních boulderů, parádní problém.. začínalo se ve stropě :-)