V neděli ráno se probouzíme kolem 9 hodiny, cca po 15 hodinách spánku, asi jsme to včera fakt přehnali. Snídáme a jdeme na normálku na Cimu Ovest, lyže nebereme, co bysme se s nima táhli (zase blbost)... Bořili jsme se po kolena, normálně trvá cesta suťovištěm v létě tak hodinu, my jsme za dvě hodiny byli sotva za půlkou. Navíc jsme zvolili špatný směr (netrefili jsme hřeben), takže jsme se dostali do slepé uličky :) Rozhodli jsme se, že hřebínek, který má slabých 30m přelezeme, bohužel nám sníh nebovolil se skoro pohnout z místa. Hrabali jsme jak vzteklí, stáli na místě a po pár minutách jsme zvolili ústup, cestou dolů jsme si vyzkoušeli brždění cepínem při pádu, aspoň byla legrace. Asi ve dvě jsme byli zpátky na Auronzu, vzali jsme lyže a jeli se aspoň na chvíli projet na hřebínek východně od Tre Cime a podívat se do severních stěn. Po cestě jsme se přesně zorientovali a viděli, kde jsme se sekli a blbě zahnuli na cestě k normálce na Ovest. Večer jsme se opět bavili tavením sněhu, vařením a plánovali jsme taktiku postupu na zítřek, tu normálku prostě musíme dát.

Fotky:
   Mareček při otočce skokem :)
   zase odpočívací pozice - oblíbená
   taky způsob sestupu :)
   při sestupu