25.9. - pátek

No, že nestíhám, to není žádná novina, dopoledne sem v podstatě celý prospal, nějak to na mě už padlo, takže to docela bodlo a odpoledne sem trávil na mailama, je to docela zajímavý vymýšlet maily aby mi uznali předměty v ČR, snad to klapne.. Každopádně uvidím, až odpoví.. Snad aspoň angličtinu mi uznají.. :-) Ikdyž je skotština angličtina?

Fotka bude časem..

Fotka: detail mě na viaduktu u koleje :-)

24.9. - čtvrtek

nestíhám, čtu, hledám slovíčka, čtu :-) ale fotku sem za moment nějakou dám..

Fotka: Honda Civic Type R, hmmmmmmm...

23.9. - středa

Se začátkem výuky jsem nějak přestal stíhat dávat info na blog. Každopádně zatím rozumím větší části toho co ve škole říkají, aspoň si to myslím :-)
Povedlo se mi změnit schůzku v bance z 5. října na zítra, což je docela úspěch :-)
A měli jsme první hodinu Professional studies, ta přednášející neskutečně mlela, ale z prezentace co promítala za sebou se dalo dost vytušit :-) Ne, nebylo to tak zlý :-)

Fotka: těchhle Mini Cooperů tu jezdí snad milión, jsou tu na každým rohu :-)

22.9. - úterý

nestíhám :-) takže jen fotka z boulderovky v Ibroxu.. a druhá z 7b+ v Ibroxu, to sem samozřejmě čistě nedal - to je jen info pro Marečka, aby neměl strach :-)
mimochodem, ta první fotka mi někoho připomíná... :-D

21.9. - dovolená skončila

Tak dneska sem byl poprvé od května ve škole :-) Měli jsme Aircraft Performance 3, docela se mi to líbilo, lehký to nebude, ale přednášejícímu je pěkně rozumět (žeby proto, že to je taky Čech a mluví trošku s přízvukem :-), zbytek vyučování nám odpadl, protože vypadla elektřina ve škole a když sme šli do města, tak to vypadalo, že i tam, kdoví, co se kde stalo :-)

Fotky později :-)

Fotka: přistávající policejní EC635

20.9. - neděle - odpočinek

V neděli ráno mě vzbudil telefon, kde byla sms s dotazem, jestli nechci jet na celý den na výlet, abych řekl pravdu, ani se mi nechtělo, únava po včerejšku, lednička prázdná.. Takže sem v poledne zašel na nákup opět do Asdy, tentokrát né do té, co je u stadionu Celtiku Glasgow, ale do té co je u stadionu Rangers, takže asi o hodinu a půl cesty blíž. Rangers mají stadion docela pěknej, stará hlavní tribuna, nová konstrukce střechy na ní.. Odpoledne jsem si zašel zaboulderovat asi na hodinku hned vedle koleje na železniční viadukt.. Holky dorazily asi v půl desátý totálně hotový, ale stálo to snad za to, byly v St. Andrews, je tam nejstarší univerzita v Británii a studovala tam prej snad celá anglická rodina.

První fotka jsem já na železničním viaduktu a druhá je hlavní a nejstarší tribuna stadionu Glasgow Rangers.

19.9. - Huntly's Cave

V sobotu jsme se vydali na severovýchod do Glasgow k městu Aviemore (asi 2,5hodiny od Glasgow), protože v oblasti kolem Ben Nevisu mělo být počasí na prd, respektive pěkné, ale ne na lezení :-) Nejdřív jsme se vydali ke stěnám Shelterstone Crags, ale byli jsme už v mracích a začínalo mrholit a zdálo se mi, že každou chvíli začne pršet, takže se mi do těch 100 metrových stěn nechtělo, mokrá skála, mokro kolem mě, vůbec mě to nelákalo, takže jsme vymysleli náhradní plán. Vrátili jsme se k autu a zajeli o 20km dál do Huntly's Cave, parádní lezení, podobný u nás asi labáku, lištičky, spáry, trhlinky, prostě pěkný lezení :-) Vylezli jsme si tam asi 5 cest a pak už nebyl čas a museli jsme zpátky pro další trojici, co se rozhodla zůstat na Glenmoru. Abych nezapomněl, v poslední cestě co jsme lezli Jonnie založil frienda tak, že nešel vyndat.. Takže ho zkoušel dostat ven ze spáry při slanění a podařilo se mu ho vyndat tak, že už nepůjde zase nikdy nikam zandat.. Rozlámal ho na kousky, asi proto, že fakt nešel ven, ale Britové za sebou ve skále ze zásady nic nenechávají :-) Cesta zpátky byla dlouhá, a tak jsem větší část ukázněně spal, abych nerušil Jonnieho v řízení.. Jakmile sem dorazil na kolej, tak sem upadl na postel a pak už si jen pamatuju, jak mě ráno budil telefon :-)

První fotka je Jonnie při vyndávání zaseklýho frienda a druhá já v klíčovým kroku v nějaký E1 5c.

18.9. - pátek - Ibrox climbing centre

Na dnešek jsem se obzvlášť těšil. To, že tu někde mají stěnu v kostele jsem tušil, ale říkal jsem si, kdoví co to bude zač, ale to co tam bylo mi vyrazilo dech. Ve třech patrech boulder, 15-ti metrová stěna a ve třetím patře nad vstupem ještě další boulder a campusy. Pěkný, opravdu pěkný. Jen ta klasifikace jim tady asi moc nesedí, nebo nevím, čím to je, protože se mi tam dařilo onsightovat vše do 7a+, těžší už sem nezkoušel, nevím nevím, jestli jim to sedí, ale kdyby jo, tak by mě to těšilo :-) Vydržel jsem tam skoro 4 hodiny. Byl to vlastně sraz horolezeckýho klubu a na tuhle první hodinu tam přišlo asi 50 lidí, docela hodně, tolik jsem nečekal. Každopádně navečer už jsem jen sehnal nejvýhodnější letenky, jaký se ještě domů daly a pomalu se chystám do postele, pokud zítra vyjde počasí, tak pojedeme na Ben Nevis (nejvyšší hora Británie).

17.9. - čtvrtek

Dnešek jsem si opravdu užil, zejména obíhání všech kurzů, kartiček do různých klubů, členství tam, členství jinde, hrůza. V bance byli tak laskaví, že když si chci zařídit účet, tak pohovor o tom účtu mi sjednali na za 14 dní, mám pocit, že sem si vybral špatnou banku. Večer jsem se tak ze zvědavosti zašel podívat na Aikido, docela se mi to zalíbilo, myslím, že mě tam ještě uvidí :-) Fotka je pořízená na nádvoří naší koleje, takovouhle tam máme plastiku (ale je to teda železný) :-D

Středa - international lunch

Dopoledne přeskočím, protože to jsem strávil na počítači doděláváním našich stránek na kurzy lezení. Kolem druhý jsme šli s holkama na International lunch, oběd pro studenty, nevím, jestli to byla náhoda, ale Ti Skoti asi neumí vařit nebo co, jídlo studený a bez chuti. Mohlo nás to ale trknout, místnost kde se jedno byla podezřele poloprázdná a po 15 minutách jídla jsme tam byli sami :-) Po obědě jsme oběhli zase pár úředníků a vydali se na prohlídku města, prošli jsme se podél řeky Kelvin a zašli i do místní botanický zahrady, musím říct, že místní veverky jsou dost vlezlý, ale taky se pěkně předvádějí :-) Navečer jsem ještě zpracoval a roztřídil hromadu fotek z lezení a nikam už jsem večer nešel, musím taky někdy odpočívat. Péťa s Alenou si ale návštěvu klubu ujít nechat nemohly :-)

Úterý - konečně zase lezení

Po dopolední honičce kolem papírů a setkání se studijním poradcem jsem odpoledne zašel v rámci tzv. Fresher's weeku do hlavní sportovní budovy, kde se prezentovaly asi všechny sportovní kluby na GU (Glasgow University). Až mě překvapilo, co se tu dá všechno dělat - Karate, Box, Skydiving, Kendo(něco jako karate), americkej fotbal, šachy, plachtění, frisbee a já nevím co ještě. Já jsem šel ale k Mountaineering clubu na jisto :-) Pokecali jsme chvíli s lidma z klubu a pozvali nás boulderovat po kampusu. Moc jsem nevěděl, co si pod tím mám představit, ale vypadalo to tak, že jsme zašli do historický části kampusu, kde byla hromada lidí, mimochodem, a lezli jsme tam po všelijakých sloupech, lomených obloucích, římsách, v komínech mezi budovami, lidi fandili, povzbuzovali jak blázni a co bylo nejlepší, tak ostraha taky, nevím jak to bylo domluvený, ale čekal jsem, že nás každou chvíli sundají dolů, ale oni ještě povzbuzovali, že na ten sloup se vylézt určitě dá a ať to ještě zkusíme. Párkrát jsem se ještě prošel po Slacklane a vyrazil jsem na kolej na večeři a pak zase lízt do Kelvin Hall. Tentokrát tam byly postavený cesty a ohodnocený, takže se mi povedlo několik V4+ a V5, ale co to vlastně je u nás, to sám netuším. A jakmile jsem dorazil zpátky na kolej, tak Petra s Alenou chtěly do nějakýho klubu, tak to jsem je nemohl nechat jít nočním Glasgow jít samotné a musel jsem je doprovodit. Atmosféra tam byla parádní, škoda že zavírali už o půlnoci, musím říct, že u kytary a mikrofonu se tam vystřídalo i několik lidí od nás z kolejí a máme tu mezi sebou fakt nadaný muzikanty, zejména Briana z USA.

Abych nezapomněl, na bytě jsou konečně plné všechny pokoje, složení je následující: Čína, Taiwan, Libye, Kazachstán a ČR. Dobrá směs, co? :-D

Pondělí - papírování

O pondělí nemám skoro co napsat, protože to byla totální pakárna a hledání formulářů, vyplňování formulářů, hledání formulářů, vyplňování formulářů a dokola do zblbnutí, ani sem večer nikam nešel do města něco vyfotit, byl sem z toho úplně mimo :-) Takže sme s Péťou jen načali vínko a začali řešit ty papíry společně. Nevím, jestli to bylo tím, že sme na to byli dva nebo tím vínem, ale nějak sme to potom dodělali rychlejc než sem čekal :-) Fotka teda jen sobotní ze severního vrcholu Cobbleru.

Neděle - Asda

V neděli už zase došlo jídlo, takže jsme s Petrou chtěli zajít do nějakýho většího obchodu, koupit i nějaký nádobí a co já vím co všechno, volba padla na nejbližší obchod Asda. Bylo to něco jako Tesco, ale to, že je podle jejich mapy na webu nejbližší jsme nějak neověřovali a to se nám teda vymstilo, no každopádně po 2 hodinách pochodu krásným historickým centrem města a hnusnou starou historickou čtvrtí jsme dorazili konečně do Asdy, nákup jsme moc neomezovali a tak když jsme venku dávali vše do baťohu, tak jsem vzal za vděk i igelitkama a pověsil sem si je na batoh, aby to Petra nemusela táhnout. Ještě, že to není zdokumentovaný :-) Následoval krásný 4,2 míle dlouhý pochod zpět na kolej, hodinový telefonát domů :-D a zasloužený odpočinek :-)

Sobota - Cobbler rock

Domluvil jsem se s lidma z lezeckýho oddílu, kterej funguje při univerzitě a v sobotu jsem konečně vyrazil na anglickej Grit (druh skály, něco jako pískovec, ale zatraceně tvrdej). Koukl jsem do mapy a bylo to v 780m n.m., to mi přišlo v pohodě, nevěděl jsem ale, že budeme parkovat u moře :-) Po necelých dvou hodinkách pochodu jsme byli u nástupu, první cestu lezl Jonnie, celkem lehký, ale na osahání dobrý (jmenovalo se to The Mog a klasifikace tuším, že VS). Druhou cestu jsem měl lézt na prvním já, takže jakou jinou si vybrat než Direct - tedy přímou cestu :-) Ale protože nejsem žádnej troškař, tak sem si vybral rovnou Direct Direct.. Celkem zajímavej nástup zakloněnou spárou, ale po překonání prvních asi 8 metrů se spára trochu předklonila a už to šlo docela pohodově až na vrchol - teda skoro, posledních 10 metrů byl komín (připomínal mi Tajnou cestu na Dračí zub - kdo nelezl, nepochopí, byl to 25cm širokej komín - co se tam odehrálo se dočtete tady ), zadařilo se, byl jsem nahoře. Další cestu lezl první Jonnie, trošku zateklá spára, ale dala se lézt v pohodě. Pak jsem měl lézt já, po chvíli přemýšlení jsem se pustil do spáry Club crack - co by mohl název znamenat mě ani nenapadlo (kdo dokáže tu cestu vylézt, tak se může přidat do jakéhosi klubu přelezců té spáry. Nevadí, že to dneska nevyšlo, lezecky na to mám, takže příště, až to pořádně vyschne). Rovnou jsem se pustil do přímý těžší varianty, ale asi v půlce byla spára zateklá a nešlo to dál, ruce klouzaly, a musel sem dolů. Až na zemi mi Jonnie prozradil, že to je cesta, kterou by si chtěl vylézt, ale že na to nemá a že to nebude ani zkoušet. Pak jsme si vylezli ještě jednu lehčí cestu na vrchol severní věže a protože se už čas nachýlil, tak jsme se vydali na "procházku" zpět k autu. Jo, abych nezapomněl, tak tohle byla první skála na který jsem lezl a nebylo v ní ani trochu železa, dokonce ani slaňák ne. Takže vše pěkně po vlastním jištění. Cestou domů mi Jonnie prozradil, že je prezidentem lezeckýho klubu při univerzitě a že by byl rád, kdybych se k nim přidal, což sem samozřejmě rád slíbil, s podmínkou že mě vezmou na zimní lezení, až budou jezdit, protože to se u nás moc neprovozuje a tady tím žijou víc než normálním lezením. Takže se těším na zimu. Sem rád, že sem nám tady neudělal ostudu a zatím se lezecky daří. :-) Večer jsem sotva táhl nohy, když sem přišel zpět na pokoj, takže jsem jen zahodil batoh, sednul si na postel a probudil sem se v neděli ráno, žeby dolehla únava? :-)

Pátek 11.9.

Nevím, jak se to mohlo stát, ale nějak nebyl pořádně přes víkend čas něco sem napsat :-) Celej den se totiž stěhovalo, vstávání po social eventu a Tea party nebylo nic moc :-) Fotky jsou z večerní procházky kolem koleje..

Konečně!!! :-D

Včera ráno proběhl meeting s velitelem místní policie, z toho co říkal, to vypadá, že Glasgow je nebezpečnější než kterýkoliv jiný město na světě.. Určitě přeháněl, ve dvě v noci sem žádný divný lidi nepotkal :-) Zajímavý ale je, že u sebe tady v Británii nemůžou lidi nosit žádný zbraně, ani na svou ochranu, takže žádný nožíky, ale ani třeba pepřák, to sem koukal, loni prej za pepřák nějakýho mezinárodního studenta zavřeli na víkend do vězení :-) Super, nevím ale čím si budu mazat chleba, asi vydličkou, ale to je možná taky zbraň, některejm věcem nerozumím :-) Ale odpoledne sem konečně vyrazil na skály! Dumbarton je asi 20 minut vlakem, takže parádní spojení, z vlaku je to 10 minut pěšky (když se člověk těší, jde rychlejc). Lezení je tam přímo u ústí řeky do moře, takže parádní, škoda jen, že se tam vyřádili sprejeři. Zalezl sem si tam pěkně, ale asi to bude chtít si nějak zvyknout na zdejší materiál, protože mě to vůbec nedrželo, ale přiznávám, hlavně se mi nechtělo bez bouldermatky vůbec padat do těch střepů pode mnou, takže nakonec takový smíšený zážitky.. Navečer se konal další Social Event (tentokrát už sem tam měl být). Asi hodinku sme s Petrou tancovali nějaký skotský tance a pak nás Američani pozvali na Tea party (představoval sem si to jako hroznou kalbu, ale nakonec se tam fakt konzumoval skoro jen čaj, ale hlavně se tam strašně jedlo a musím říct, že se tam jedno dobře). Bylo tam spousta lidí, ani nevím, jak se mohlo tolik lidí do tak malý kuchyně vejít, ale byli tam Němci, Francouzi, Australanka, Indové, Američani samozřejmě taky, jeden Kanaďan, co tvrdil, že má předky z Čech, ale to myslím můžou říct Kanaďani všichni :-) (a to nenarážím na Snědočechy :-) Takže nakonec skoro žádnej alkohol, jen se kecalo asi do jedný do rána, a postupně jsme se rozešli na svý koleje, měl sem to domů půl hodiny pěšky, z toho sem teda vůbec nadšenej nebyl, ale nějak sem se došoural.. Ráno mě čekala Bus tour po Glasgow už v deset a já blbec ještě Petře slíbil, pomoc se stěhováním, takže budík na půl sedmou mě děsil už když sem usínal :-)

Culzean Castle

Tak dneska se konal celodenní výlet na Culzean Castle a do přístavního městečka Ayr. Hrad to byl pěknej, ale z čeho sem měl radost byl průvodce, byl to Skot a bylo mu rozumět. Nevím, jestli je to tím, že sem se do toho jejich skotskýho žvatlání zaposlouchal nebo se jen snažil, aby mu bylo rozumět. :-) Na odjezdu nás bylo o jednoho míň, takže bylo hodinový čekání, když stejně ani po hodině čekání a všelijakýho telefonování nikdo nepřišel, tak se jelo. V Ayru tím zdržením ubylo času na prohlídku města, takže se konala jen procházka po pláži a jelo se. Teda chtělo se jet, opět nás bylo o jednoho míň. Po pěti minutách přiběhla holčina s tím, že se ztratila a podle toho, že měla jazyk až na hrudníku, tak jí to bylo i docela věřit :-) Těším se zítra na další Social Event :-) Jo, abych nezapomněl, dneska první den, kdy celej den nepršelo :-)

1st Social Event

Dneska v rychlosti jenom fotka, více až ráno :-)

Ráno sem nezvykle skoro zaspal a v tom úprku na bus na Culzean Castle sem už nestíhal nic napsat, ale Social Event nebyl úplně to co sem čekal, všichni se rozutekli hrozně brzo na koleje a pryč, takže v pul desátý už tam nebyla skoro ani noha, takže sem jen jako správný Gentleman doprovodil Petru na kolej a pak sem si dal hodinovou procházku nočním Glasgow. Vím, že mi paní na recepci naší koleje říkala, že Glasgow není bezpečný město, ale s kudlou v kapse, klíčema v ruce a foťákem v druhý sem se nikoho nebál :-) Ale nějakej kurz sebeobrany by možná uškodit nemohl, dneska sem si prohlížel stránky jednoho klubu na GU (University of Glasgow) a docela mě to zaujalo, tak uvidíme, co se z toho vyvrbí.

Welcome Erasmus students

Tak dneska nás konečně přivítali , hodinová přednáška o Skotsku, Glasgow a univerzitě.. Podle toho jak to tam prezentovali, tak všichni slavní lidé na světě jsou Skoti. Prej 61% americkejch prezidentů má Skotský původ nebo v rodině nějakýho Skota, nevěřím. Jinak slavní rodáci, tak co sem si zapamatoval, tak třeba Gordon Brown, lord Kelvin, James Watt a spousta dalších. Prej se podíleli i na vynálezu televize, žárovky a já nevím čeho všeho ještě, ale podílet se neznamená to vymyslet, to by se potom mohli češi taky podílet na kdesčem. Následovala krátká procházka po městě večeře na koleji, kde mám mimochodem stále 5 pokojů pro sebe, zatím ke mě nikdo nechce :-) a pak už konečně bouldering v Kelvin Hall - celkem malej, ale příjemnej boulder uvnitř obrovskýho sportovního komplexu. Potkal sem tam pár lezců, všechno udávali v nějaký pro mě podivný klasifikaci, ale na to se rychle adaptuju, hlavně sem ale zjistil, že nejlepší lezení ve Skotsku, prej snad i v UK, je v Dumbartonu, u Dumbarton Castle. Je to asi 20mil od mýho bydlení, tak možná popřemýšlím o tom, že bych sehnal někde kolo :-) Uvidíme, každopádně se tam leze i za mokra, což je docela důležitý tady, takže se tam asi dost brzo vydám. Takže to je pro dnešek asi vše, jdu si dát ještě pár cviků na chorý rameno a upadnout do kómatu, mám toho dneska dost..

Poznávačka - Glasgow Tower a Glasgow Science Centre

O čem to bude

Rozhodl jsem se založit blog u příležitosti studijního pobytu ve Skotsku a zároveň tento blog spojit s tzv. Projektem 365 (každý den jedna fotka) abych se aspoň trochu v tom focení zlepšil :-)